Československý vlčák - Chov

Chov ČSV venku anebo v bytě?

WolfSirius z Molu Es "Usva"WolfSirius z Molu Es "Usva"Xtreme z Molu EsXtreme a Uno z Molu EsXtreme z Molu Es

Názory jsem slyšela a slýchám různé. Některé z nich jsou pro mne však těžko pochopitelné a pro ČSV, jeho vývoj a zdraví, imunitu a celkovou odolnost plemene dokonce škodlivé.

Majitelé ČSV kdysi velmi rádi zdůrazňovali jeho přírodní původ a chlubili se vlky uvedenými v rodokmenu. Rádi mluvili o jeho odolnosti, zdraví, vytrvalosti, schopnosti pobývat a spát za každého počasí venku. Zmiňovali výbornou využitelnosti krmiva, výbornou izolační schopnost srsti a dlouhověkost. Obecně platilo ČSV za psa hůře vychovatelného, ale zato velmi zdravého a odolného, dožívající se vysokého věku! Bylo naprosto evidentní, že je to pes vhodný k trvalému umístěn venku, rozhodně lépe zvládá zimu, než velká horka.
Dnes se stává ČSV moderním plemenem, které velmi často potkáte nejen na periferiích měst, blízko přírodě ale i na městských sídlištích.
(Pes je sociální tvor – smečkové zvíře, toužící po vaší či psí společnosti. Vlastnost, kterou si přinesli od vlků žijících bohatým sociálním životem ve svých smečkách. Nebýt této vlastnosti nebylo by psí věrnosti a oddanosti psa k člověku! DNA každého psa - canis familiaris je z 99% shodná s DNA divoce žijících vlků – canis lupus.)
Československý vlčák má divoce žijící vlky ve svých rodokmenech však mnohem blíže, než ostatní plemena psů i když za předka všech psích plemen je považován vlk!

Každý, normálně vychovaný pes, je závislý na svém majiteli a ochotný s ním jít třeba za polární kruh, na rozpálenou Saharu, spát se svým páníčkem v lese, pod mostem anebo v posteli.
Tinky spí v posteli
Člověk má za svého psa ale zodpovědnost a měl by dobře vědět, co je pro dané plemeno, jeho zdraví a výchovu prospěšné, čím svému psu vůbec neposlouží a čím mu dokonce uškodí. Pořizovat si psa z čistě sobeckých důvodů, bez ohledu na to, že mám na dané plemeno vhodné podmínky, čas a schopnosti, je hazard se psím životem, nezodpovědnost, která občas končí psí tragédií.

Stálý kontakt majitele se štěnětem a zpočátku dobře míněná a dokola "omílaná socializace,“ velmi často končí patologickou závislostí psa na svém majiteli, na jeho neustále společnosti. Pes vás doma pronásleduje na každém kroku a není schopen spát bez vaší přítomnosti. Opustíte-li ho demoluje, štěká, vyje, může mít sklon i k sebepoškozování a prožívá tzv. separační úzkost. Přijdete-li domů, spokojeně usíná u vašich nohou a to je špatně!! Patologickou závislost psa na majiteli pozorujeme velmi často u psů umístěných právě trvale v bytech, kde spolu pes a člověk tráví příliš mnoho času.
Jsou majitelé, kteří se zničenými gauči, pohovkami, rozkousanými dveřmi, matracemi, nohami od stolu, nebo zničeným interiérem svého auta velmi rádi chlubí na sociálních sítích. Pro většinu normálních lidí to ale není taková zábava zvláště, když to pes dělá pravidelně. Škody rostou do statisíců a sousedé si na chování vašeho psa neustále stěžují. Velmi často končí takové soužití stěhováním, někdy stěhováním jen psa do útulku anebo k jinému majiteli.
Zdravý a psychicky vyrovnaný pes spí přibližně 16 hodin denně, starší psi až 20 hodin prolenoší, jako všichni masožravci. Na odpočinek musí mít štěně a později pes, ale pohodu, klid a především „klid ve své hlavě a psí duši!“ I Vám se špatně usíná s nějakým problémem, který máte v hlavě.

Pokud se štěnětem pravidelně usínáte a pak se jednoho dne stane, že musí spát bez Vás, vnášíte do jeho hlavy neklid a frustraci. Otevřeli pes oči a Vy tam nejste, je to pro něj malá tragédie. Štěně by tedy rozhodně nemělo se svým majitelem trávit 24 hodin denně! Nikdo totiž nemůžeme se svým psem být 24 hodin denně nepřetržitě celý psí život, třeba 15 let! A Váš pes by to měl včas vědět. Může se přihodit cokoliv, osudy lidí bývají různé. Normální lidé pracují, starají se o svou domácnost, rodí a vychovávají děti, mohou onemocnět a mohou i zemřít.

Pravidlo č. 1. „Naučte svého psa odpočívat samotného, naučte ho usínat bez nervozity a s klidem v jeho psí duši.“ Unavený, spokojený a nakrmený pes se to naučí poměrně snadno a rychle.

Vždyť ho přeci nikdy neopustíte a až budete mít čas, půjdete ven, cvičit, hrát si a dovádět s kamarády, anebo jen tak na procházku. Nikdy nezůstane o hladu a vždycky se o něj postaráte. Může tedy v klidu spát svých 16 hodin denně. Pes s tímto vědomím a výchovou pak čeká na svého pánečka s čistou hlavou, bez demolování a řvaní, jednoduše v klidu. Ví, že přijdete.
Čím dříve naučíte štěně trávit část dne a noci samo, tím lépe. Pokud chcete mít psa venku a štěně je odchováno venku, mělo by zase být po přinesení domů umístěno venku do kotce či bezpečného výběhu. Mělo by tam spát, jíst a mělo by tento prostor vzít za svůj a vědět, že tam si může hrabat, kousat kosti a hrát si, čůrat a spát, jak je libo. Je to jeho bezpečné místo, kde rozhodně není za trest.
Československým vlčákům se doporučuje krmení syrovým masem všech druhů i s kostmi, občas dostávají i vnitřnosti atd... V dnešní době se tomuto způsobu krmení říká moderně barf, ale krmilo se tak vždy. Neumím si ani představit, jak by má domácnost vypadala, kdybych nechala své psy uvnitř domu zkonzumovat třeba celou rybu, beraní či prasečí hlavu. A to nemluvím o nepraných předžaludcích býložravců tzv. držkách. Držky zapáchají ukrutně, ale pro celkovou kondici a zdraví mají pro masožravce velký význam. Psi se konzumací velkých kusů masa na kosti krásně zabaví a unaví a pak v klidu usínají s plnými břichy. Okusováním se zuby zbavují plaku, pes posiluje žvýkací svaly, a pokud jsou syrové kosti součástí stravy pravidelně a od štěněte, nemá takové zvíře nikdy problém s análními žlázkami.
krmení ve výběhukrmeni ve výběhukrmení ve výběhuČSV konzumuje celou rybuČSV konzumuje beraní hlavukrmeni vlčice jménem Tarakrmeni vlka zoo Dánsko

Moje ČSV - feny, mi nikdy nic nezničili, alespoň nic, co by mne opravdu mrzelo. Umí se chovat i uvnitř domu, nic nedemolují a jsou schopny tolerovat i poměrně velkou skupinu koček, kterou máme doma i venku. Pokud se jim nevěnuji, tráví čas ale ve venkovních prostorných výbězích, které jsou pro ně především bezpečné.
Musím říci, že interiér auta anebo třeba jen pásy mi zničili cizí psi, které jsem vezla. Už dlouhá léta vozím své psy v autě v klecích, je to nejbezpečnější a nejpohodlnější způsob pro všechny zúčastněné strany. Jsme schopni cestovat dny a noci. Moji psi jsou zvyklí v klecích odpočívat a spát, jak v autě, tak třeba i na výstavě, kde se dlouhé hodiny čeká na posouzení.
Ale i jízdě a pobytu v cestovní kleci je třeba psy včas naučit. Dospělého jedince, který v kleci nikdy necestoval a nebyl, tam budete dostávat těžko.

Často bohužel vídám na internetu tzv. byťáky, umístěné v klecích uvnitř malého bytu. Tráví tam však dlouhé hodiny, dny a podstatnou část svého života. Jsou tam proto, aby nedemolovali vybavení bytu. Určitě na čas je možné klec v bytě využít, je to dobrý pomocník.
Pokud si někdo ale pořizuje štěně s tím, že bude jeho pes velkou část života trávit v kleci uvnitř malého bytu a ještě tento způsob držení psa propaguje jako ideální, považuji toto smýšlení za trestuhodnou zrůdnost.
Psi v bytě ztrácejí srst téměř pořád, takže bytové ČSV nemá nikdy tak pěknou srst a hustou podsadu, jako psi umístění trvale venku. Svou srst nechávají v bytech. Kvalitní osrstění je však typický znak ČSV.
linajicí ČSVhustá podsada v línánípokud ČSV líná, máte srst všudecestování v kleci

Tzv. byťáci trpí velkými teplotními výkyvy, zvláště v zimě a jsou náchylnější k různým infekcím. U psů trvale umístěných v bytě se také vyskytuje více alergií, dysplazií kloubů, problémů s ledvinami a močovým ústrojím, příčinou bývá zadržování moči. Pokud je pes venku, může svou potřebu vykonat kdy chce a není zato nikdy trestán.

Bohužel se může stát, že starý anebo nemocný pes není schopen už vyjít schody (pokud je dům - byt bez výtahu), dojít několikrát za den někam do parku a zbytek život stráví čůráním a vykonáváním potřeby v bytě :0(  I to jsem viděla a tohle vše by si lidé před pořízením velkého psa do bytu měli uvědomit. Jinak se obstarává velké nemocné a nemohoucí zvíře s přístupem na zahradu a jinak v bytě.

Také různé úrazy štěňat se vyskytují častěji v bytech, než v dobře zabezpečeném přírodním výběhu, kde má štěně jen ty věci, se kterými si může bezpečně hrát. V bytě je mnoho nebezpečných věcí a povrchů k rozbití, k sežrání a majitel musí neustále přemýšlet, s čím a kde štěně zanechal a co vše se může stát.

Znala jsem a znám poměrně hodně ČSV odchovaných a žijících trvale v bytech. Nikdy jsem však nenabyla dojmu, že by byli lépe vychovaní anebo lépe socializovaní, než moji psi anebo jiní psi, žijící v kotcích, výbězích či na zahradě, kterým se majitelé smysluplně a důsledně věnují. Mnohdy je tomu právě naopak.
V bytě bývá štěně častěji trestáno za zničené věci a loužičky. Vztah se narušuje. Také na jeho výchovu velmi nesourodě a denně působí všichni členové rodiny a ve výsledku pes neposlouchá nikoho, ale chce mít u sebe ideálně všechny. Takového psa nejsou lidé ani schopni kvalitně předvést třeba na bonitaci. Takto vychovaný pes pod určitým tlakem nerespektuje nikoho a velmi často se stává, že se ve stresu obrátí proti svým majitelům. Viděla jsem to mnohokrát.
Každý, z členů domácnosti, má jinou povelovou techniku, jinou míru trpělivosti, důslednosti a chaos výchově psa vůbec neprospívá. Někdo tomu všemu musí jednoznačně velet a ostatní nesmí výchovu štěněte kazit, ale často to tak není. Jen láska a rozmazlování k úspěšné výchově žádného psa bohužel nestačí!
ČSV si nepořizují jen skuteční výcvikáři, lidé se zkušenostmi a uměním vychovat psa se sklonem k dominantnímu chování. Za dlouhá léta strávená s ČSV a jejich majiteli jsem ale přesvědčená, že můžete své čévéčko vychovat a vycvičit, jako každého jiného psa a naučit ho stejné triky a cviky, jako například německého ovčáka.

Pravidlo č. 2: „Československý vlčák vám však Vaše chyby v jeho výchově neodpustí a nechá vás Vaši neschopnost doslova „vyžrat“ do poslední kapky. Jsou to inteligentní psi, kteří vaše slabiny odhalí dříve, než si je Vy sami budete schopni uvědomit.“

Své psy chovám ve venkovních prostorných výbězích se zateplenými boudami a stále otevřenými kotci. Za léta strávená se psy to považuji za nejpohodlnější a nejbezpečnější způsob jejich držení pro všechny zúčastněné strany. Jsou tam v zimě v létě a vychovávají a rodí tam i své potomky. Štěňata za normálních okolností rodí mé feny v zateplených boudách i v zimě. Své feny neočkuji na herpesvirus a „nevím,“ co je mykoplasma. Zdravý pes s dobře fungujícím imunitním systémem se vyrovná s běžnými viry a bakteriemi bez obtíží. A stálý pobyt psa venku, kvalitní krmení imunitní systém jen posiluje.
Výběh je zabezpečený proti podhrabání, plotové díly jsou z pevného pozinku, podobně, jako výběhy v zoo, ale bez el.proudu. Ten mí psi opravdu nepotřebují. Nikdy se nepokusili z výběhů utéci. Přesto se umí chovat i uvnitř domu, kde tráví čas, ale spíše výjimečně, malá štěňata a psi ve vývoji častěji. Své psy se snažím vychovávat tak, aby uměli vše, co budou v životě potřebovat a co je může potkat. A k tomu patří i část dne strávený o samotě!
výběhvyhřívání se psů ve výběhupsi ve výběhu mají rádi vyvýšená místaštěňata s matkou ve výběhuvlk v chomutovském lesoparkuštěně ve výběhuštěňata ve výběhu11 dní stará štěňata s matkou v zateplené bouděštěňata s babi Api ve výběhuživot smečky

Pravidlo č. 3: „ Psa umístěného trvale venku velmi snadno ve stáří anebo v nemoci nastěhujete domů a psu to kromě velkého tepla, nebude činit žádné potíže! Teplota v bytě, kde bude pes umístěn, se dá ale snadno korigovat.
Avšak psa trvale umístěného v domě či v bytě vystěhujete ven jen velmi obtížně!! Pes bude trpět samotou, zimou, frustrací a separační úzkostí.“

Jsou lidé, kteří se rozhodnou mít psa volně na zahradě. Občas má ale čistě zahradní oplocení pozemku velké nedostatky a psi se naučí ze zahrady utíkat. Pes se začne toulat, lovit, stává se naprosto samostatným a svoboda je tak sladká. Útěk se stává pravidlem, rutinou a tuto vášeň často zaplatí pes svým životem.

Pravidlo č. 4 : „Pes vám utíká, protože jste mu to umožnili!“

Majitelé to neradi slýchají, ale je to tak. Pokud je štěně od malička umístěno v kvalitně oploceném výběhu, ze kterého NIKDY neuteče a je navyklé, že ho pouštíte jen Vy, o útěk se v dospělosti nikdy ani nepokusí. Zvyk je železná košile. Pes je navyklý, že dveře otvíráte jen vy a v klidu čeká, až tak učiníte.
Tímto jednoduchým stereotypem si posilujete svou pozici vůdce ve smečce a přirozenou autoritu. Nejenže kontrolujte zdroje potravy, ale i jeho pohyb v prostoru. Pes je na Vás závislý, ale ne patologicky!
 10 dní stará štěňata ČSV se svou maminkou

Dovětek: V tomto článku se snažím jen pomoci, navést na cestu ověřenou lety praxe a zkušenostmi s chovem československého vlčáka. Ne poučovat a byla bych ráda, aby to takto bylo chápáno. Každý člověk má ale právo se rozhodnout, jak bude svého psa držet (chovat) a vychovávat. Každý jsme jiný, ale všichni bychom měli mít na paměti blaho a potřeby tohoto přírodního psa a myslet na to, proč se tvůrci plemene do křížení německého ovčáka s vlky pustili. Těch nemocných, přešlechtěných, byť sebekrásnějších plemen psů máme na světe už stovky. Bylo by velkou prohrou pro všechny chovatele ČSV za pár let o nich psát, jako o dalším velkém plemeni jehož průměrný věk, kterého se dožívá, je 6 let. :0(

Ing. Monika Soukupová 2021