Československý vlčák
Saarloosův vlčák
Galerie
Toplist
Vyhledat
Příběhy
Alina
Jmenovala se Asta z Tondova, ale nikdo jí nikdy neřekl jinak, než „Alina.“ (Jak jsem si svého prvního československého vlčáka pořídila si můžete přečíst ZDE )
Alina byla výjimečná psí osobnost, což jsem sice jako každý správný majitel tušila, ale s odstupem let docenila ještě mnohem více s množstvím zvířat, která jsem poznala, vychovávala a snažila je formovat k obrazu svému!
Labutí příběh
Po letech chovu a komunikace s různými typy majitelů, je toho občas na jednu velmi unavenou a lehce "vyhořelou" chovatelku trochu moc. Nemajíce vždy sílu odpovídat na někdy trochu šílené dotazy " pološílených majitelů " :0) Některé "zprávy" však stojí zato a velmi ráda se o ně podělím, samozřejmě se souhlasem pisatele!
Labutí příběh.
(účinkující ČSV Yperite z Molu Es a její majitelka Jana)
Kurva se neříká
Jana - majitelka "šílené Yperitky," píše chovatelce:
"Další povedený Yperitky kousek, který nepovažuju za problém a nemíním řešit (ač nevím, jak se to bude rozhodčímu např. na ZOPce líbit), ale toužím se podělit, neb nevím, kde se to ta holka naučila."
Pes a kočka
Yperitka má silné lovecké vlohy.
Pravidelně Janu opouští při průzkumu lesa, občas i na delší dobu, než je únosné a Jana si pravidelně stěžuje a snaží se o svou 101 reklamaci, která není nikdy kladně vyřízena :0)
A pak přijdou fotky s kočkou? A na můj dotaz, jak je možné, že kočka nebyla sežráná a uštvána a … Jana odpoví takto:
